Elegantní rekonstrukce střešní přístavby Haasovy vily

Elegantní rekonstrukce střešní přístavby Haasovy vily

V roce 1930 dokončil významný brněnský meziválečný architekt Ernst Wiesner Haasovu vilu. O skoro 90 let později prošla její střešní přístavba rekonstrukcí, pod kterou jsou podepsáni architekti ze studia Jan Vojtíšek a Jakub Staník . Byli důmyslní a radikální i pokorní a jemní.

Původní dispozice bytu neodpovídala současným požadaům, především pokud jde o prostornost. Zvětšit poslední patro domu, které už v 80. letech jednou zvětšeno bylo, nepřipadalo v úvahu, a tak museli architekti sáhnout k jiným nástrojům.

Do středu jižní části objektu bylo vloženo hygienické zázemí obsahující jak toaletu, tak koupelnu s vanou i sprchovým koutem. Komunikace jsou po obou stranách, jak podél fasády, tak středem dispozice, a je tak dosaženo maximálního propojení kuchyně a obývacího pokoje.

Ten je navíc důmyslně rozdělen skládací dřevěnou stěnou, za kterou se skrývá ložnice. V případě potřeby je ale k dispozici celý nedělený prostor, což značně zlepšuje jeho využitelnost.

Jestliže formální dělení prostorů je jasné a čitelné, jemné detaily, které architekti vložili „navíc“, nabízí prostor fantazii. Nejen dělicí stěna je dřevěná, stejný materiál byl použit na mnoha dalších místech, kde funguje jako obklad. Ve speciálně volených místech je perforován a jak architekti popisují, „umožňuje decentní až mystické prosvětlení interiéru, aniž by narušoval pocit soukromí.“

Tento efekt funguje mezi kuchyní a toaletou i mezi koupelnou a komunikacemi okolo. Sprchový kout tak může mít v podstatě přímé denní světlo, což je nesmírně příjemné a unikátní.

Je to v podstatě malý detail, možná zbytečný, ale právě tyto pry odlišují „prosté“ prostorové řešení od promyšlené architektury. Všimněme si kožených úchytek, které doplňují čisté dřevěné povrchy, propracovaného spárořezu obkladu nebo použití svítidel stejné řady v kuchyni i v obytném prostoru.


V budoucnu bude dokončena ještě změna exteriéru. V odkaze na původní Wiesnerův záměr budou osazeny sluneční lázně, záhony, posezení i dětský koutek. Celé přístavba bude ozeleněna popínavými rostlinami. Mnoho extravagantních návrhů pracuje s fenoménem „domu se zahradou na střeše“, zde vznikl na základě stavby z 30. let – nutno říci, že ve své době jistě ne konvenční.

Úvod textu vedle sebe obsahuje slova, která mohou být protiklady – radikální, pokorní, jemní – zde však fungují společně a vytvářejí harmonický celek. Je třeba vnímat i zcela obecný rozměr projektu. Historicky cenná stavba získala novou kvalitu díky soudobému zásahu. Snížilo to její hodnotu? Anebo rekonstrukce umožnila historii dále a kvalitně žít? Architektům patří za tento příspěvek do diskuze velký dík!

Text: Tomáš Čech – Architektonická platforma POLYCHROME
Foto: Jakub Holas