Studie zubní kliniky

Studie zubní kliniky

„Naším investorem, od něhož pochází celá prvotní myšlenka projektu, je jeden mladý zubař. Bez ohledu na svůj věk dokázal tenhle člověk definovat svou vizi, zajistit pro ni finance a začít ji zhmotňovat. Uvědomil si, že nechce celý život pracovat v pronajaté ordinaci, a rozhodl se, že ve městě, ve kterém vyrůstal, vybuduje svou osobní stopu v historii.“

Po odsunu německého obyvatelstva zůstal Jablonec téměř opuštěným městem. Po několika následujících letech bezohledného působení nově příchozích zde zbyly jen „vylámané zuby“. Na severočeském městě je tato část jeho historie patrná dodnes. Parcela, na které nyní roste nová zubní klinika, se nachází na okraji městského jádra. Nový majitel koupil pozemek i s jeho neduhy. Například jako památka na původní německý dům, který v roce 2010 vyhořel, zůstaly na pozemku jeho staré sklepy. Ty bylo třeba před zahájením stavby za nemalé náklady zdemolovat.

Terasovitý pozemek je vymodelovaný několika opěrnými stěnami, které jsou většinou v poměrně havarijním stavu. „Jako kdyby si náš investor koupil krásné auto, které je ale po technické stránce úplně v háji,“ vysvětluje architekt Pavel Nalezený, jeden z autorů projektu.

Mladý zubní lékař se ale nevzdal a kromě samotného vybudování nové kliniky mu nebyla lhostejná ani symbióza novostavby s okolní zástavbou. Pozemek se nachází na zajímavém pomezí dvou urbanistických struktur. Na jedné straně menší činžáky městské zástavby, na straně druhé rozvolňující se zahradní čtvrť. Architektům bylo jasné, že projektovaný dům zde má přirozenou ambici stát se jakýmsi pojítkem těchto dvou světů. „Z jedné strany může klinika působit jako solitérní zahradní vila v okrajové čtvrti, ze strany druhé má ale tendenci evokovat menší činžák držící městský řád,“ říká architekt Radek Vaňáč, další z autorů projektu.

Ordinace jako dlažební kostky
S projektováním lékařského zázemí v takovémto rozsahu se zde architekti ze studia Raketoplán setkali poprvé, takže byli, jak sami prozrazují, parádně nedotčení. „Když člověk nezná všechna úskalí, zbytečně se jimi dopředu nezabývá a má nádherně lehkou ruku.“ Půdorysný systém je definovaný potřebnými rozměry ordinace jakožto základní jednotky. Ta měla být co možná nejmenší, zároveň ale dobře sloužit svému účelu. „Do kliniky jsme navrhli pět ordinací. S těmi jsme pak zacházeli jako s dlažebními kostkami, mezi kterými jsou spáry. Vznikl nám tak karteziánský osový systém.“

Projekt komplikovala především terasovitost pozemku, kterou se architekti rozhodli v rámci respektu k původní zástavbě zachovat. Uvědomovali si, že jakýkoli jiný systém, než využití původní terasovitosti, by připravil pozemek i jeho okolí o mnoho kvalit. Rastr, který pro půdorys zubní kliniky architekti zvolili, navazuje na okolní zástavbu, dům tak do města vstupuje nenásilně a přirozeně. Díky tomuto chytře pojatému konceptu dosáhli autoři projektu pozoruhodně čistého architektonického řešení. „Jako kdybychom v rámci domu řešili urbanismus nějaké maličké vesničky. Každá ordinace představuje jeden dům, proluky mezi nimi zase ulice.“

Na projektu je patrné, kolik velkorysosti a přemýšlení věnovali architekti společným prostorám. Jedna z hlavních půdorysných os propojuje zeleň v zahradě skrze foyer s menší zelení v atriu uvnitř domu. „Umístili jsme sem jakýsi světlonoš, nebo spíše životanoš… Jeho prostup celým domem je zřetelný skoro z každé vizualizace. Prosklené atrium přivádí denní světlo do interiérů a přesto, že se půdorysně jedná o poměrně úzkou šachtu, člověk ji tak nevnímá. Je to jakýsi orgán nebo chobotnice rozlezlá svými světelnými chapadly po celém vnitřku domu.“

Dutý tvor
Necelý rok po dokončení studie zubní kliniky byly zahájeny stavební práce, dnes je už hotová hrubá stavba. Autoři si chválí přístup města Jablonce k myšlence, projektu i probíhající realizaci. „Přáli bychom si, aby se tohle dělo i na jiných místech. Abychom zaplňovali jádra našich měst, ne jejich okraje. Naším cílem je znovu vdechnout centru města život. Proč by Jablonec nemohl být v dohledné době jakousi druhou Litomyšlí? Anebo zpátky prvním Jabloncem.“

Partneři a vedoucí studia Raketoplán, Pavel Nalezený a Radek Vaňáč, během rozhovoru pro ASB sympatickým způsobem nejednou upozorňovali na konkrétní zásluhy a přínosy všech svých kolegů, kteří se na projektu zubní kliniky podíleli. „V rámci půdorysné reminiscence původního domu najdete na pozemku sluncem krásně vyhřívaný koutek pro venkovní posezení, který vymyslel náš spolupracovník Samuel Nekola. To místo jsme nazvali Samův koutek. Lidé, kteří s námi dělají, se stanou dříve nebo později součástí nás samotných. Někdo má jeden konkrétní nápad a do projektu tak otiskne svoji stopu. Například náš kolega Šimon Marek, který je kromě jiného také autorem grafiky (ilustrací) tohoto i dalších našich projektů. Raketoplán je dutý tvor, do kterého si my všichni vlezeme a společně ho pak rozhýbeme.“

Studio Raketoplán
Raketoplán je tým kamarádů z Liberecké školy architektury (FUA TU Liberec). Jeho cílem je uvádět prostředí do pohybu, nabízet lidem dobré pozadí pro život i snění. V roce 2014 získalo studio ocenění Grand Prix Obce architektů v kategorii rekonstrukce. Letos se Raketoplán s jedním ze svých projektů dostal mezi nominované České ceny za architekturu.

Zubní klinika
Místo: Jablonec nad Nisou
Architekt: Studio Raketoplán
Projekt: 2015
Realizace: 2016 – 2017

Axonometrie

Ilustrace: Šimon Marek
Ilustrace: Šimon Marek

JABLONEC NAD NISOU
TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
OBRAZOVÝ MATERIÁL: STUDIO RAKETOPLÁN

Článek byl uveřejněn v časopisu .