V soutěži o návrh Kampusu Albertov vyhrálo studio Znamení čtyř – architekti

V soutěži o návrh Kampusu Albertov vyhrálo studio Znamení čtyř – architekti

Projekt dvou vědecko-výzkumných budov na Albertově je vítězným návrhem mezinárodní architektonické soutěže, které se účastnilo 33 týmů z pěti zemí EU. Jednoznačné rozhodnutí poroty, které předsedal Josef Pleskot a jejímiž členy byli architekti Ladislav Lábus, Jan Sedlák, Dalibor Hlaváček, Pavel Hnilička či Michal Fišer, zakončilo přípravnou fázi společného záměru tří velkých fakult UK doplnit Albertov dvěma vědeckými pracovišti.

Význam tradiční formy univerzitního kampusu, ve kterém je vedle vysokého školství soustředěna i věda, výzkum a doplňkové funkce, roste spolu s významem vzdělávání. Novodobým světovým trendem je hledání interakce mezi obory, sdílení informací a týmová spolupráce. Cílem Projektu tedy není jen dostavba dvou objektů, ale také využití potenciálu této realizace k oživení celého areálu jako místa setkávání lidí a myšlenek.

Oživení širšího místa

K přeměně klasického uličního prostoru Albertova, sloužícího dnes především dopravě, v pobytový prostor a místo setkávání podobné antickému fóru, je ideální koncept pěší zóny. Share-space, založený na principech zklidnění dopravy a využívání celého uličního prostoru pěšími, se u této části města přímo nabízí. Oživení místa je u novostaveb podpořeno otevřenými partery, ve kterých jsou prioritně umístěny služby pro širší veřejnost. Záměr Koncepce pěší zóny na Albertově, včetně rehabilitace povrchů (návrat k původním kamenným dlažbám), není přímo součástí Projektu novostaveb, ale je tímto jeho autory iniciován a bude dále řešen jako prospěšný a synergický.

Hlavní vstup do budovy BCA

 Hlavní vstup do budovy BCA

Cílem je dobudování Kampusu v souladu s historickým záměrem jako chráněného, živého areálu vysokého školství a vědy. Doplnění velmi kvalitního stávajícího areálu analogicky koncipovanou architekturou je nepochybně hodnotnějším řešením, než přidání jakkoliv zajímavých solitérů. Vnímání celku je pro kampus podstatné nejen z pohledu harmonie prostředí, ale má i důležitou rovinu vzájemnosti univerzitního společenství a jeho vztah k tradicím. Oba nové domy jsou navrženy v kontextu s místem, jako variace na principy albertovské architektury.

Město a jeho morfologie

Součástí grafické části návrhu obou budov je také ověření začlenění staveb do morfologie města z pohledově exponovaných míst ve standartu dle IPR, NPÚ a PÚPP, a to pomocí zákresů do dálkových pohledů a rozvinutých řezopohledů širším územím. Návrh prokazuje soulad s principy a parametry území kampusu, které dodržuje a rozvíjí. Dominanty v území (Karlov, kostely sv. Kateřiny, sv. Apolináře, Zvěstování Panny Marie či Vyšehrad) nejsou dostavbami dotčeny. Zástavba Albertova je doplněna ohleduplně a šetrně.

Atrium budovy BCA

 Atrium budovy BCA

Místa „rozestoupení“ bloku budovy Globcentrum GCA jsou logicky místy setkávání (konferenční, seminární, denní místnosti) a jsou při nich umístěny veškeré vertikální cesty. Spolu s procházející horizontální okružní komunikací tak tato otevřená místa představují „křižovatky“. Dům obklopující atrium je poté možno vnímat jako čtyři nárožní křídla tvaru písmene L, do kterých se z těchto míst vstupuje.

Nezastavitelná část pozemku – parková zeleň – je cenná jako relaxační a pobytová plocha navazující na menzu. Má formu dvou terénních vyvýšenin, pohledově clonících nekvalitní zadní fasády ulice F. Lenocha. Kopce symbolicky uzavírají údolí kampusu a umožňují atraktivní pohledy na budovu a okolí. Jsou obtočeny průběžnou lavicí, větší z nich je navíc obehnán vodním prem s umělým proudem simulujícím potok.

Brána kampusu

Nejcennější jižní fasáda budovy Biocentrum BCA analogicky zrcadlí protější budovu Purkyňova ústavu. Do křižovatky Albertov-Votočkova je navrženo v parteru loubí. Jihozápadní nároží je ustoupeno z uliční čáry. Před ním tak přirozeně vzniká rozšířený uliční prostor a „náměstí“ naznačené dvěma vnitřními rohy – dnes chybějící střed Kampusu. Umístění vodního pru, jakožto odkazu kašny před Karolinem, je duchovním sjednocením historické a novodobé Univerzity Karlovy. Válcová hmota nároží tvoří spolu s protějším vzorovým válcem Purkyňova ústavu symbolickou bránu kampusu.

Válcové nároží budovy BCA tvoří spolu s protější budovou Purkyňova ústavu symbolickou bránu kampusu.

 Válcové nároží budovy BCA tvoří spolu s protější budovou Purkyňova ústavu symbolickou bránu kampusu.

„Budovy budou hostit špičkový český i světový přírodovědecký a medicínský výzkum,“ píše ve svém úvodním proslovu rektor Univerzity Karlovy, prof. T. Zima. „Univerzita připravovala projekt více než dva roky, vědoma si toho, že Albertov je jedním z jejích největších areálů s dávnou i novodobou historií. Univerzitní areál dnes navštěvuje několik tisíc studentů a akademických pracovníků, kteří nutně potřebují moderní vědecká pracoviště, laboratoře, přednášková centra, menzy a místa pro společenská setkávání. Vedle požadaů na reprezentativní prostory to byly zejména modelové typy laboratoří a speciální technologie vyžadující určité zázemí (velké přístroje, infekční prostory, chovy experimentálních zvířat), kvůli kterým bylo zadání velice složité. Autorům návrhu se ho však podařilo zvládnout.“

Kampus Univerzity Karlovy doplněný o dvě nová vědecká pracoviště

 Kampus Univerzity Karlovy doplněný o dvě nová vědecká pracoviště

Dostavba kampusu Univerzity Karlovy

Místo: Praha, Albertov
Architekt: Znamení čtyř – architekti, s. r. o.
Investor: Univerzita Karlova v Praze
Projektant: Znamení čtyř – architekti, s. r. o.
Projekt: 2016 – 2017
Předpokládaná realizace: 2021

 

TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
OBRAZOVÝ MATERIÁL: ZNAMENÍ ČTYŘ

Článek byl uveřejněn v časopisu .