Víkendový dům v Gurktalu

Víkendový dům imituje stodolu

Almhaus bychom mohli do češtiny přeložit jako salaš, lehkou horskou stavbu pro ustájení ovcí, případně jiných hospodářských zvířat. Může však jít i o jednoduchou chýši pro pastýře. V Alpách jsou tyto domy, plnící dnes již spíše funkci rezidentní, přirozeně velmi časté. A nejde jen o objekty starší, staví se nové – komfortní pro turisty, kteří sem přijíždějí na túry či za lyžováním, pohodlné a útulné pro soukromé využití. Často se na jejich vzniku podílí architekti, kteří jim vtisknou tvář, jež ladí s pastvinami a lesy kolem.

Výrazným estetickým prem je nosná konstrukce stavby

Dům pro hosty se speciální atmosférou

Tenhle dům vypadá na první pohled jako postavený z dětské stavebnice. A ani druhý nepřináší jiný dojem – fasáda střídá dřevěné sloupky s okny, interiér je laděn do příjemných pastelových odstínů – žluté židle u šedého stolu či modré kulaté prostírání na bílém stole. Hravý, lehce a vzdušně působící dům je z dílny artelieru Barna Architects.

Dřevěná okna osazená izolačními trojskly

Zahradní dům u jezírka

Zahradní domky s obytnou funkcí se v zahradách neobjevují příliš často, nicméně pokud se pro takovou stavbu investor rozhodne, jde obvykle o praktické řešení – poskytuje příjemný prostor pro trávení letních dní, případně zde mohou bydlet návštěvy… S podobným využitím počítal i majitel rozsáhlé zahrady s koupacím jezírkem, zahradní domek u vody se ukázal jako ideální volba.

Rozhledna Doubraa

Rozhledna Doubraa

Rozhledna je typickým zástupcem experimentální architektury – byla navržena pro konkrétní místo, její stavebně-konstrukční detaily jsou zcela unikátní a samotné pozorování dvanáctimetrového prototypu trvalo dlouhé tři roky.

House - dřevostavba, která vás nadchne

House – dřevostavba, která vás nadchne

I neobyčejný dům může vypadat na první pohled zcela obyčejně, důležité je místo, kde stojí, charakter pozemku, vnitřní uspořádání a také to, zda splňuje přání a představy svých obyvatel. Dům pro čtyřčlennou rodinu, jehož autorkou je architektka Lucia Kocmanová, je umístěn v mírně svažité zahradě se starými stromy, obklopené lesem a pastvinami. A vymyšlený je vskutku do detailu. Venku i uvnitř.

Jezdecká hala v Pardubicích

Jezdecká hala v Pardubicích

Na první pohled se může zdát, že se budova do komplexu pardubického závodiště nehodí, pravdou ovšem je, že místo doplňuje vhodněji než jakákoli jiná hranatá budova. Bereme-li v úvahu primární myšlenku autora, že člověk se neskládá z pravých úhlů, tak proč by měl žít v hranatých objektech… 

Vyhlídková věž na Šibeníku

Vyhlídková věž na Šibeníku

Vyhlídková věž má tvar válce o výšce 25,5 m, s úrovní nejvyšší vyhlídkové plošiny v úrovni 21 m nad zemí. Hlavní obvodové sloupy jsou tvořeny hranoly z GLT. Sloupy jsou mezi sebou navzájem provázány vložkami z ocelových trubek a táhly z oceli. Opláštění je navrženo z radiálně kladených lamel z modřínového řeziva. 

Věž Ester v Jeruzalémě

Věž Ester v Jeruzalémě

Předlohou této unikátní věže, která šla ruku v ruce s umístěním objektu, byl kaktus. Není to přitom nápad vůbec nahodilý – vychází z jisté metonymie. Kaktusy rozkvétají věncem krásných, bohatých květů, které i přes houževnatost, odhodlanost a ježatost sukulentu jsou svým způsobem něžné. Tyto vlastnosti, jak se tvůrci objektu shodli, vhodně ilustrují povahu Izraelitů. Sami Izraelité, kteří se narodili v nehostinné krajině a dokázali změnit poušť v rozkvetlou zahradu, se přitom nazývají „sebra“, což se dá přeložit právě jako kaktus. Šlo by tedy snad najít příhodnější předlohu pro věž, která má oslavovat Izrael a být umístěna v zahradách „Hansen House“, dříve nemocnice pro nemocné leprou, nyní uměleckého centra?

Tančírna v Račím údolí

Tančírna v Račím údolí

Osud Tančírny, která se svou rekonstrukcí uspěla jako vítěz veřejného hlasování, je zajímavý a dokonce jej lze označit i za pohnutý. Koncem 19. století v Račím údolí stávala dřevěná pila, která patřila vratislavskému biskupství. Na jejím místě, vlevo od silnice, vznikla začátkem 20. století tančírna s restaurací a hostinskými místnostmi, své jméno „Georgshalle“ převzala od kardinála Georga (Jiřího) Koppa, který se o její stavbu zasloužil.