Mladí, vzdělanější Češi a Češky se při rozhodování o koupi či nájmu bytu řídí spíš emocemi než podle znalosti skutečných nákladů. Upřednostňují vlastní bydlení před nájemním. Takové chování by mohlo rozkolísat trh s byty. Výsledky výzkumu, který provedly Sociologický ústav akademie věd ČR a Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI), představili dnes jeho autoři. Ke změně přístupu by podle nich mohla vést třeba dlouhodobost nájmů a podpora sociálního bydlení.
„Pokud za upřednostněním vlastnického bydlení je něco iracionálního, emoce či chování podle normy, pak takové jednání může mít poměrně negativní důsledek pro fungování trhu s bydlením. Ceny bytů mohou víc létat nahoru a dolů. Existuje daleko větší nebezpečí vzniku cenové bubliny, která může finančnímu sektoru způsobit problémy a může vést ke krizi,“ řekl ČTK jeden z autorů Martin Lux z oddělení socioekonomie bydlení sociologického ústavu.
Experti vedli hloubkové rozhovory s 58 mladými lidmi z Brna a Ostravy před koupí bydlení a po ní. Čtyři pětiny dotázaných měly vysokoškolské vzdělání. Sedm z deseti bydlelo s partnerem, 81 procent bylo bezdětných, pětina žila v manželství.
Podle Luxe jen velmi málo kupujících provádělo před rozhodnutím o pořízení bytu pragmatické srovnání užitku a nákladů. Tvrdili, že vlastní bydlení je levnější, jistější a představuje dlouhodobou investici. „Argumenty ale na znalosti faktů založeny nebyly. Ve většině případů rozhodnutí bylo dáno dopředu. Pokud člověk neočekává časté stěhování, má příjem a zaměstnání, pak je čas pořídit si vlastní byt,“ shrnul Lux. K rozhodnutí o koupi přispívá i finanční výpomoc od rodičů.
Podle dalšího z autorů Tomáše Samce panuje „sociální norma“, že vlastní bydlení je správné. V určitém věku také okolí začne člověka vnímat tak, že by si měl pořídit svůj byt.
Podle Luxe tak do budoucna i Česku hrozí vznik „cenové bubliny“ jako v jiných západních zemích, kde lidé výrazně preferují vlastní bydlení. Ve Španělsku či Irsku v krizi prudce klesly ceny nemovitostí a mnohé domácnosti nyní splácejí daleko vyšší úvěr, než je hodnota jejich bytu či domu, popsal Lux.
Na situaci by měl reagovat stát a přispět k posílení jistoty nájemního bydlení. Ani jedna z forem – vlastní byt či pronájem – by neměla být víc dotovaná. Nájemní smlouvy by se mohly uzavírat jen na delší dobu. Ke stabilizaci by přispělo i sociální bydlení.
Česko systém sociálního bydlení zatím nemá. Vláda se dlouho nemohla shodnout na koncepci, schválila ji před nedávnem. Ministerstvo práce má v příštím roce předložit zákon, platit by měl zřejmě od pololetí 2017. Potřebným by sociální bydlení měly zajistit obce. Pokud by neměly své byty, měly by se dohodnout o nájmu se soukromníky.
Podle autorů výzkumu by sociální bydlení neměly zajišťovat jen obce, ale i neziskové organizace. Roli u nich nehraje „politický populismus“ a radnice také prý často upřednostňují nájemníky s menšími problémy.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Dano Veselský