Přístup k návrhu, údržbě a ochraně železobetonových konstrukcí

Přístup k návrhu, údržbě a ochraně železobetonových konstrukcí

Životnost železobetonových konstrukcí je stále častěji diskutovanou otázkou, na kterou není snadná odpověď. Celková životnost je závislá na celé řadě okrajových podmínek, které zahrnují jak návrh konstrukce, postupy při výrobě tak způsob použití a samozřejmě i údržbu. Všechny tyto faktory mohou významným způsobem napomoci k bezproblémové funkčnosti konstrukce, nebo naopak k jejím problémům v průběhu používání, a případně i k významnému zkrácení celkové životnosti.

Vlivy na výslednou životnost konstrukcí
Návrh železobetonové konstrukce vyžaduje nejen zohlednit únosnost konstrukce a to i s vizí do budoucna, která bere v úvahu možný nárůst zatížení (např. nárůst dopravy u mostních konstrukcí), ale současně i stupně vlivu prostředí (dle ČSN EN 206), které stanovují minimální parametry betonu, jež by měly zaručit dlouhodobou trvanlivost betonu v předpokládaném prostředí (vystavení zvýšené vlhkosti, chemickému působení, cyklickému působení mrazu apod.). I zde by bylo vhodné počítat s případným vývojem (změna dispozice objektů, změna vnitřního užití prostor atd.).

Stejnou pozornost je potřeba věnovat i výrobě konstrukce samotné. Nedodržení technologických postupů při realizaci konstrukce může vést ke vzniku imperfekcí (trhlin, kaveren, netěsností ad.), které mohou v průběhu používání konstrukce mít vliv na její životnost. Není zde za potřebí ani tak použití speciálních technologií jako spíše zodpovědnost a pečlivost realizátora. Stejně tak by měla být samozřejmostí komunikace mezi projektantem a realizátorem a v případě chyb, nebo nepřesnosti projektu ji vyřešit třeba i v průběhu stavby. Přístup, kdy nikdo za nic nechce nést zodpovědnost a raději provede evidentní nepřesnost, jen proto, že byla v projektu, je nezodpovědný a chybný. Samozřejmostí je použití materiálů, které jsou pro danou konstrukci navrženy a to v odpovídající kvalitě.

Špatně provedený detail i následný sanační zásah

Současně je však potřeba si uvědomit, že veškeré výše zmíněné předpoklady jsou teoretické a samozřejmě na všech úrovních může dojít k pominutím některých vlivů. Dále je potřeba vzít v úvahu, že jsou použity znalosti a technologie dostupné v době výroby resp. navržení konstrukce a ty mohou být v průběhu její životnosti modifikovány, vyvráceny, nebo překonány novými zjištěními a technologiemi. Přesto jsou již v konstrukci použity.

Několik poruch na jednom místě

Údržba konstrukcí
Výrobou konstrukce ovšem není konec se starostmi o ni. Je nutné si uvědomit, že celková životnost konstrukce 25, 50 resp. 100 let není samozřejmostí i pro všechny pry, které jsou na konstrukci použity. Dále jsou funkční za určitých podmínek, které nelze návrhem ani výrobou ovlivnit (např. úklid konstrukcí a jejich okolí obecně, úklid sněhu v zimním období, havárie konstrukcí je nutné zajistit jejich údržbu, extrémní vlivy počasí jako je vítr, zemětřesení atd.). Proto je nutná pravidelná kontrola konstrukcí, jejíž frekvence se odvíjí od důležitosti a možného zatížení konstrukce a případně od jejího aktuálního stavu.

Nefunkční odvodňovač mostu

Typickým příkladem jsou konstrukce v exteriéru, jako jsou mostní konstrukce, které jsou vystaveny povětrnostním i jiným vlivům. Je nutné zajistit funkčnost odvodnění konstrukce, aby se předešlo hromadění vody na povrchu konstrukce a jejímu následnému vnikání do míst, kde nebylo s větším množstvím vody počítáno, nebo vnikání do vzniklých imperfekcí. I jednoduchý sanační zásah spočívající v obnově sekundární ochrany konstrukcí a to jak „hlavních“ (nosných), tak pomocných (zábradlí, svodidla apod.) může vést k postupné degradaci částí konstrukce, nebo konstrukce jako celku. I poškození nátěru zábradlí může vést v průběhu let k poškození nosné konstrukce. Poškození nátěru vede ke korozi zábradlí a to může mít vliv na vytvoření transportních cest pro korozní média do nosné konstrukce a dále i k jejímu poškození.

Nevhodně použitý nátěr, který má významný podíl na rozpadu svodidla

Sanace a sekundární ochrana konstrukce
V okamžiku, kdy dojde k postupnému porušování konstrukce, je důležitý okamžik, kdy je tato skutečnost zjištěna. Pokud je prováděna průběžná prohlídka a údržba, může sanační zásah představovat pouze obnovování povrchové úpravy, nátěrů, hydrofobních impregnací, nebo povrchových omítkových vrstev. I takto jednoduchý zásah může významným způsobem prodloužit životnost konstrukce, ale i tady je nutné vzít v úvahu veškeré účinky, které na danou konstrukci, nebo její část, působíPokud není postup degradačních procesů odhalen včas, vyžaduje sanační zásah obvykle větší jednorázové technické i ekonomické zatížení majitele objektu.

Vegetace poškozující konstrukce

Závěr
Výrobce materiálů tzv. stavební chemie BETOSAN s.r.o. disponuje proškolenými a autorizovanými pracovníky v oborech zkoušení a diagnostiky staveb, koroze materiálů a konstrukcí, sanací železobetonu a vlhkého zdiva, provádění hydroizolací a zesilování konstrukcí, kteří jsou schopni v souladu se stávajícími dosaženými poznatky a úrovní vzdělání navrhnout vhodné řešení pro sanaci, nebo „pouhou“ údržbu konstrukce. Účelem je optimalizovat návrh tak, aby bylo účinně dosaženo prodloužení životnosti konstrukce i samotného sanačního zásahu. Vedle toho jsou zjištění z terénu převáděna do vývoje nových materiálů, které umožní účinnější sanační zásah, nebo jeho snadnější provedení.

Ing. Zdeněk Vávra, BETOSAN s.r.o., Nová cesta291/40, 140 00 Praha 4; [email protected];