asb-portal.cz - Pomůžeme vám opravit byt a to nejen
Partneři kategorie

Implementace normy ISO 50001 – případová studie

12.11.2015

Od roku 2012 je v platnosti norma ČSN EN ISO 50001: Systémy managementu hospodaření s energií – Požaday s návodem k použití. Norma má sloužit organizacím k vytvoření systému a procesů, které mají vést ke snižování nákladů na energie.

Základním přístupem je PDCA (Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej). Začlenění managementu hospodaření s energií do každodenních postupů organizace je uvedeno na obr. 1.

Obr. 1 Model systému managementu hospodaření s energií

Obr. 1 Model systému managementu hospodaření s energií

Dle zákona č. 406/200 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, § 9 odst. 2 mají podnikatelé, spadající do kategorie velký podnik, od 1. 7. 2015 nově povinnost provést jeden z následujících tří kroků pro vlastněné energetické hospodářství:

  • a)    aktualizovat energetický audit každé 4 roky,
  • b)    zpracovat certifikaci dle ISO 50001,
  • c)    provést audit environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001.

Implementace normy do postupů organizace je předstupněm k certifikaci. Proces implementace není otázkou pár dní, podle velikosti organizace může zabrat několik měsíců i rok. Příkladem toho procesu může být velký podnik typu krajské organizace. Jedná se velmi rozsáhlou organizaci se složitou strukturou a různými typy subjektů. První fázi implementace zahrnuje mapování organizační struktury organizace, typu energetického hospodářství, prohlídky jednotlivých míst energetického hospodaření/ odběrných míst, jednání s vedení a provozními techniky.

Do systému managementu hospodaření s energií jsou zahrnuta energetická hospodářství všech zřízených organizací kraje s následujícími výjimkami, které do systému zahrnuty nejsou:

  • zřízené organizace, které neúčtují o energiích. Zpravidla se jedná o organizace, které sídlí nebo pracují v najatých prostorách, za jejichž poskytování platí nájem obsahující i dodáy energie a vody,
  • pohonné hmoty pro provoz silničních vozidel.

Dále je provedena kontrola souladu právních a legislativních požadaů národních i mezinárodních vztahující se k energetickému hospodářství a energetickému managementu. Energetická hospodářství jednotlivých organizací zahrnutých do systému jsou rozdělena do čtyř kategorií, a to z hlediska jejich složitosti. V jednotlivých kategoriích budou nastaveny různé povinnosti energetického manažera, různé procesy sledování spotřeby, školení atd. (tab. 1).

Obr. 2 Struktura organizace

Obr. 2 Struktura organizace

Důležitou součástí je definování jednotlivých pracovních pozic, které budou s implementací pracovat, jejich pravomocí a odpovědnosti. Definice jednotlivých pozic odpovídá diagramu na obr. 2. Dále je nutné stanovit energetický cíl, ke kterému by měla energetická koncepce organizace směrovat. Hlavním cílem u krajské organizace je neustálé snižování energetické náročnosti (obr. 3). Stanovení akčního plánu k dosažení tohoto cíle je vytvářeno na základě úvodního pře­zkoumání stávající stavu energetického hospodářství. Toto úvodní přezkoumání slouží k identifikaci významných oblastí spotřeby energie. Vlastní hodnocení nebo specifické kritéria týkající se energetické náročnosti norma ISO 50001 nepředepisuje. Hodnocení, které využíváme, je multikriteriální. Jako základní pry hodnocení jsou uvažována následující kritéria:

  • K1 – podíl spotřeby energie,
  • K2 – podíl nákladů na energie,
  • K3 – potenciál energetických úspor.

Obr. 3 Diagram konceptu procesu energetického plánování

Obr. 3 Diagram konceptu procesu energetického plánování

Ke každému kritériu je přiřazen určitý počet maximálně dosažitelných bodů dle váhy daného kritéria. Výsledné bodové ohodnocení je stanoveno prostým součtem bodů dosažených v každém kritériu.

U jednotlivých oblastí spotřeby energie je stanovena jejich významnost na základě následujících podmínek:

  • Kritériem významnosti je podíl spotřeby energie oblasti vůči spotřebě energie celé organizace K1.
  • Oblast spotřeby je významná, pokud je tento poměr vyšší než 30 % (hladina významnosti).

Pro oblasti spotřeby energie, které jsou významné, jsou stanoveny příležitosti pro snížení energetické náročnosti. Vyhodnocení priorit příležitostí je prováděno pomocí kritéria ekonomické efektivity jednotlivých příležitostí K2. Ekonomická efektivita K3 je vypočtena jako podíl předpokládaných investičních nákladů na příležitost (tis. Kč) a úspor nákladů na energie (tis. Kč) po realizaci příležitosti.
V tab. 2 jsou identifikována opatření, která lze aplikovat na příspěové organizace. U registru příležitostí je provedeno podobné vyhodnocení jako u volby významných oblastí spotřeby energie a jeho závěry jsou využity pro tvorbu akčních plánů. Akční plány rozpracovává Energetický manažer kraje ve spolupráci s představiteli vedení a energetickými manažery jednotlivých příspěových organizací, kteří jsou odpovědnými za daný cíl. Zpracované akční plány jsou Energetickým manažerem kraje před termínem schválení, předány představiteli vedení příspěových organizací k seznámení a připomínkování.

Dále se nastavily pravidla pro zavádění a provozování pravidel vyplývajících z akčních plánů a právních předpisů. S jednotlivými kompetencemi a pravomocemi budou pracovníci seznámeni pomocí školení dle odsouhlaseného Plánu vzdělávání. Interní komunikace probíhá formou školení dle plánu vzdělávání, interní informační sítí (Regionální energetická databáze, e-mail), poradou vedení organizace i příspěových organizací, vzájemnou komunikací mezi zaměstnanci, informačními nástěnkami. Velmi důležitou součástí je nákup energie od dodavatelů. Krajská organizace toto řeší centrálně pro dodáy elektřiny a zemního plynu ve veřejné soutěži. Dodáy tepla a vody jsou zajišťovány lokálními distributory, u nichž není možná volba jiného dodavatele.

Za optimální nastavení technicko-obchodních podmínek zodpovídá energetický manažer organizace. Dodržování těchto podmínek průběžně kontroluje, případné odchylky zapisuje do informačního systému a navrhuje opatření pro jejich úpravu. U jednotlivých energií se sledují zejména podmínky uvedené v tab. 3.

Závěr

Implementace normy ISO 50001 je u krajské organizace stále v průběhu realizace, a není proto prozatím možné stanovit konečné závěry. Dílčí poznatky jsou již možné. Provedla se kategorizace a digitalizace jednotlivých odběrných míst. Jsou vytipovány vhodné oblasti energetických úspor a navržen vhodný způsob jejich dosažení. Probíhá proškolení pracovníků. Částečně jsou zavedeny do praxe akční plány managementu hospodaření s energií.

Obrázky: autoři

Literatura:
1.    CHUDOBA, Tomáš – CHALUPOVÁ, Alena – ZEMAN, Petr: Implementace normy ISO 50001 do veřejné sféry [online]. 2013. [cit. 2015-08-31]. 106 s.
2.    ONDŘEJ, Pecina: DEA. Příručka EnMS. 2015. Brno, 2015, 30 s.
3.    ČSN EN ISO 50001. Systémy managementu hospodaření s energií – Požaday s návodem k použití. Praha: Český normalizační institut, 2012, 39 s.

Ing. Petra Píšová, Ph.D.; Ing. Ondřej Pecina
Autoři pracují ve společnosti DEA.

Ilustrační foto: INTOZA, Marie Urbancová

Článek byl uveřejněn v časopisu .

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media

https://dekorde.com